Jan Marton - rozhovor

Jak vznikla myšlenka vydat knihu o slaměných domech?

V roce 2007 mě oslovil Aleš Brotánek s nabídkou poskládat informace a zkušenosti získané během prvních kurzů občanského sdružení Ekodům v Mnichovicích a Křtinách, kde se rekonstruovaly stavby zateplením slaměnými balíky. Zároveň jsem se v této době seznamoval s pasivními domy a přírodními materiály, jelikož na mě studium na fakultě architektury ČVUT neponechalo v této oblasti sebemenší stopu. V této době jsme kupovali drahé knihy o slaměných stavbách z USA a Velké Británie nebo Francie, které sice dovedly dobře nadchnout, nicméně neobsahovaly potřebné informace pro naše právní a klimatické prostředí a stavební detaily už vůbec nebyly přenosné. Během půl roku se tedy postupně utvořila myšlenka popsat nejen blíže zmíněné rekonstrukce, ale vydat komplexní knihu o použití balíků ve stavbách. Na začátku stála řádná dávka altruismu, protože jsem vnímal, že tak velké téma je třeba rozšířit mezi co největší množství lidí i třeba proto, že nepatřím mezi přednáškově zdatné jedince. Postupem času, zvláště při jednání s lidmi a při nutnosti nalézt finance pro vydání, se tvůrčí proces stával více a více praktičtějším.

Jak dlouho vznikala tato kniha?

Od zformování první myšlenky více než dva roky. Převážně se na ní podílela zdlouhavá komunikace se spoluautory knihy a dlouhá předtisková příprava včetně dvojitých jazykových úprav a odborné korekce. Tato doba však zároveň umožnila dostatečné uzrávání tématu, neboť i ona byla časem hledání vyváženého konečného obsahu publikace. Určité zpomalení způsobil i fakt, že jsem během psaní musel pracovat jako každý běžný člověk.

Co všechno jsi se musel naučit, aby jsi zvládl vydat takovou knihu?

Dnes s nadsázkou říkám, že bych si mohl založit nakladatelství. Prošel jsem si totiž osobně všemi fázemi vydávání knih. Na začátku nás zdržela jednání s nakladatelstvím Era, která nakonec od vydání ustoupila z důvodů obav o nízký inzertní potenciál – zjednodušeně řečeno, že firmy nebudou mít zájem ve spojitosti s přírodními materiály inzerovat a vstupní náklady se nezaplatí. Nelehké se ukázalo naučit se uřídit cca 15 lidí – převážně výrazných odborníků a architektů, kteří na knize postupně spolupracovali, naučit se základní typografii a sazbu, nebo třeba jednání s tiskárnou. Nejtěžší však bylo na knize začít pracovat s nulou na účtu a s vědomím, že vydání bude stát v řádu stovek tisíc.

V knize jsou v jednotlivých kapitolách popsány stavby nejen z ČR, ale i ze zahraničí. Navštívil jsi všechny?

Výraznou motivací pro práci na knize byla týdenní cesta po evropských slaměných domech, kterou jsme podnikli společně se třemi podobně naladěnými kamarádkami architektkami – právě za účelem zasazení tuzemských zkušeností do širšího rámce. U většiny z cca 25 navštívených staveb jsme měli i možnost promluvit s obyvateli a podívat se do interiéru. Byla to radost, neboť co dům, to zajímavý a přemýšlivý člověk. Na cestu dnes rád stále a často vzpomínám, neboť jsme si ji užili nejen profesně, ale i lidsky jako dovolenou naplněnou na 120 %. Určitě nezapomeneme na návštěvu v ateliéru u švýcarského architekta Wernera Schmidta, se kterým jsme se dohodli na schůzce z jednoho z nejvýše položených alpských pasů a které předcházela noc ve starém seníku při italském vínku. Velká většina publikovaných zahraničních staveb je právě z této cesty.

Jaký pocit v tobě zanechávají slaměné stavby? Je rozdíl mezi domy postavenými v různými konstrukčními systémy?

Slaměné stavby a vůbec stavby z přírodních materiálů mají úžasný potenciál nejen být domem, ale zároveň také napomáhat tvořit domov. Takže – pocity z každé návštěvy jsou jen ty lepší :)

Co by jsi rád v budoucnu ještě dokázal?

Zasadit strom a zplodit syna. Možná postavit i ten dům, kde by se dal vytvořit domov. Cítím se být součástí dění, které přesahuje lidskou omezenost a tak věřím, že další pořádný úkol se objeví a uzraje, až nastane čas. S lidmi, které jsem během vytváření knihy nově nebo blíže poznal, to bude určitě snadnější. Na tomto místě jim ještě jednou děkuji. Myslím že je načase, abych zase hodně četl.

                                                                                                                                        Děkuji za rozhovor Michal N.

Stavby ze slaměných balíků

Stavění ze slaměných balíků, metoda vyvinutá před více než stoletím na prériích severní Ameriky, prožívá v současnosti svoji renesanci. Je tomu již více než deset let, kdy proběhly i v naší zemi první pokusy. Od té doby se stále ve větším počtu konají různé workshopy, semináře a kurzy, při nichž se účastníci učí pracovat se slaměnými balíky a hlínou. Podnět k napsání této knihy vzešel právě z radosti a nadšení, jež zde vládne, stejně tak jako z přání, aby mohly být získané zkušenosti předány co největšímu množství lidí.

Publikace si klade za cíl být doplňkem části mozaiky současného informačního deficitu stavebníků i architektů. Jako jedna z prvních na českém trhu, psaná pro naše středoevropské stavební i klimatické poměry, představuje jednu z možných cest, kudy se může stavebnictví ubírat. Provádí svého čtenáře krok za krokem po základních souvisejících tématech od stavební fyziky a vlastností balíků přes praktické návody až po příklady již realizovaných staveb.

Ačkoliv stavění z balíků slámy nebude pravděpodobně nikdy hlavním proudem v architektuře, jeho přínos k úspoře životního prostředí i zdraví obyvatel je dostatečně silným důvodem pro všechny, kteří uvažují v širších souvislostech o dopadech svého jednání, i pro ty, kteří k němu mohou být donuceni vnějšími okolnostmi.

Ing. arch. Jan Márton

V roce 2006 absolvoval Fakultu architektury ČVUT. Od téhož roku spolupracuje s Alešem Brotánkem na návrzích nízkoenergetických a pasivních domů šetrných k životnímu prostředí, s využitím zdravých přírodních materiálů. Sekretář občanského sdružení Ekodům, účastník i lektor kurzů zaměřených na hliněné omítky a izolování slaměnými balíky.

Bližší informace o knize

www.stavbyzeslamy.cz