Kassel

Text: Aleš Dorazil                                                                                                   Foto: Aleš Dorazil a účastníci kurzu
                                                                                                                              Video: Michal Navrátil

V září jsem se spolu s dalšími Čechy (Michal Navrátil, Franta Kurtin, Aleš Hromek) a Slováky měl možnost zúčastnit týdenního kurzu hliněných technik v Kasselu, který se uskutečnil díky Zuzaně Kierulfové ze sdružení Artur. Stejně tak jako všechny předchozí kurzy konané v průběhu 25let se i tento, v pořadí již 83., uskutečnil pod vedením prof. Gernota Minkeho v experimentálním středisku při zdejší univerzitě. Měli jsme tak mimořádnou příležitost se během pěti dnů seznámit se základy práce s hlínou, ale také nahlédnout pod pokličku při prohlídce testovací laboratoře.
A právě o tyto postřehy se chci podělit.

První den jsme si měli možnost prohlédnout zdejší experimentální stavby, na kterých byly použitý nejrůznější alternativní postupy jako stavění ze slaměných balíků, stavění pomoci hliněných klobás, nebo z nepálených hliněných cihel, ať už strojního či ručního původu.
Video klenba (zde)

Ale nezůstali jsme jen u prohlížení…a postupně se pustili do zdění z nepálených cihel do hrázděné konstrukce, 

výplň hrázdění nabíjením lehčenou izolační směsi, ale i stavbu klasické nabíjené zdi hlínou do rozebíratelného bednění.
Video dusání keramzitu (zde)
Video dusaná stěna (zde)

Odlehčená keramzitová směs se používá ale i ve zdejších hliněných klobásách…
Video výroba klobásy (zde) 

Klobásy jsou připravované ze směsi keramzitu o velikosti 4-8mm a hlíny s obsahem jílu 20 až 25%.

Je-li jílu více, přidáme nepraný písek (u praného písku jsou vyplavené jemné částice) o zrnitosti 0-4mm.

Tuto směs mícháme tak, aby se nám jednotlivá zrna keramzitu v hliněné směsi jen obalila.

Výsledný materiál se vyznačuje dvěma výraznými klady: je možné jej připravit v klasické míchačce na beton a hlavně má téměř nulovou smrštivost. 

Použití je možné při zateplování a vyplňování problematických skulin anebo otvorů v příčkách. Kromě klobás nalezne materiál uplatnění také v hrázděných konstrukcích, zejména při doteplování starých budov.

V tomto případě materiál klademe do bednění po 5cm vrstvách a dusáme s citem, abychom jej nerozdrtili.

Podívali jsme se také do testovací laboratoře, která by ale s přehledem mohla být současně i takovým malým hliněným muzeem, a přitom se dozvěděli spoustu zajímavosti jako např., že…

…při testování hliněných omítek laboratoři bylo zjištěno, že při míchání v délce cca 15 minut se zlepšují pevnostní vlastnosti dané směsi, avšak po překročení 20minut jdou naopak rapidně dolů.

…přidáním 4-6% dvakrát převařeného lněného oleje se omítka stává odolnější vůči vodě. Tato úprava je ovšem vhodná pouze do vnitřního prostředí a to zejména do koupelen (pouze místo kde dochází ke kontaktu s vodou), na podlahu nebo sokly.

…anebo že tloušťka omítky by se měla odvíjet od její zrnitosti, tzn.min.vrstva by měla odpovídat 3x násobku největšího zrna v omítce, max.vrstva pak 7x násobku.

Navštívili jsme experimentální studentské koleje postavené z nepálených cihel a také neméně zajímavý dům p.Gernota Minkeho. 

Vyzkoušeli jsme postupy při opravě porušených hliněných omítek vč.dozdění chybějících části, ale i zdění speciální nubijské klenby z ručně dělaných cihel, tzv. „adobe“ .

A ukázkou postupu jak takové cihly vyrobit se i rozloučíme. 

 1) dřevěné formy si dopředu namočíme

2) vyjmeme je z vody, položíme na pracovní desku a lehce posypeme jemným pískem 

3) hliněnou směsi se snažíme hozením vyplnit rámeček a zároveň si dáváme pozor, aby nám rámeček v závěrečné fází neposkočil, lehce jej přidržíme a současně zabráníme (většímu) rozstřiku materiálu

4) krátkou latí stáhneme přebytečnou hlínu a povrch zarovnáme, odstraníme rámečky a desku i s cihlami přesuneme do regálu k vyschnutí .

Video výroba cihel (zde)