Vnitřní omítky - vztah peněz a životního prostředí

        Všude kolem sebe slyšíme, že je potřeba chránit životní prostředí, snižovat emise uhlíku CO2 , snižovat spotřeby energií, jíst zdravě a nejlépe bio, atd. Spoustě lidem všechny tyto proklamované věci v uvozovkách lezou i ušima. Stávají se pro ně protivnými. Pak si člověk říká, má to vůbec smysl, chránit životní prostředí a jíst ty zdravé produkty.
        Můžeme jako lidé pochybovat o všem, což v mnoha případech děláme a sami nevíme kde je pravda. Jediné co je jisté, že naši planetu máme půjčenou od svých dětí a nejlépe spotřebovaná energie je ta, která nebyla nikdy vyrobena.

 Při přípravě našeho bydlení ať novostavby či rekonstrukce stojíme před základní otázkou. „Jak nejlépe postavit, za co nejméně peněz“. Řešíme, kolik potřebujeme prostoru v domě a jaké kvality nám ten daný prostor má přinášet. Každý podlahový metr nás bude stát peníze. Umíme vlastně optimálně využít všechny prostory, které máme v domě navrženy? Přemýšlíme o tom, že až naše děti vyrostou, zůstanou v našem domě jejich pokoje nevyužité a takto bych mohl pokračovat. Všechny tyto místnosti jsou postaveny ze stavebních materiálů, které museli být vyrobeny, koupeny a na které jsme si v mnoha případech vzali hypotéku. Šetřit za věci, které si nakoupíme v menším množství, bude znamenat úsporu v naší peněžence i to, že jsme ušetřili energie na výrobu těchto věcí a tím pomohli našemu životnímu prostředí.

        Jednou z mnoha položek ve stavbě, jsou omítky. U omítek, i u ostatních stavebních materiálů, vzniká nekonečná diskuze na téma, která omítka je lepší. U jedné omítky se vyzdvihují určité vlastnosti, další omítka má zase lepší vlastnost jinou. Nakonec to dopadne tak, že si kupující vybere takovou omítku, která mu bude nejvíc vyhovovat podle zvolených kritérií. Takto jsem uvažoval i já, když jsem rekonstruoval svůj dům.

Rozhodující faktory pro mě byly:

1. Cena
2. Vliv výroby omítek na životní prostředí. Zjednodušeně řečeno kolik „odpadu“ je pří výrově vyprodukováno.

     Z hlediska kvality výrobku jsem bral, že odpovídá jeho použití. 

     Pro srovnání jsem vybral 3 druhy vnitřních omítek, průmyslově vyráběných, pytlovaných a použitých na stejný typ zdiva. Ručně omítaných s tloušťkou jádra 15mm a s tloušťkou štuku 2,5mm (spotřeba štuku 4 kg/m2 )

1. Vápenocementovou (penetrační nátěr, jádrová omítka, štuková omítka) 
2. Sádrovou (penetrační nátěr, omítka)
3. Hliněnou (penetrace (přilnavostní nátěr), jádrová omítka, štuková omítka)                

 Jak je vidět, všechny se vyrábějí z přírodních materiálů. Vápenocementová je nejvíce používána, sádrová se začala v dnešní době více aplikovat pro svůj vzhled a příjemnější řešení detailů. Hliněná omítka si opět buduje svoji pozic na stavebním trhu, i když ji lidé vnímají spíše z pohledu omítek historických. 

ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI JÁDROVÝCH OMÍTEK: 

CENY:

ceny penetrace:

ceny jádrových omítek při tl.15 mm:

ceny štukových omítek při tl.2,5mm:

ceny za realizaci kompletního omítkového systému: 

UKAZATELE VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ – „MNOŽSTVÍ ODPADU“:

Vysvětlivky:

Spotřeba primární energie - PEI [MJ] (Svázaná energie)

Potenciál globálního oteplování - GWP [kg CO2,ekv.] (Svázané emise CO2,ekv.)

Potenciál okyselování prostředí - AP [g SO2,ekv.] (Svázané emise SO2,ekv.)

Potenciál tvorby přízemního ozónu - POCP [g C2H4,ekv.]

Potenciál ničení ozonové vrstvy - ODP [g CFC2,ekv.]

Potenciál eutrofizace prostředí - EP [g PO4 3- ekv.]

 

VZOROVÝ PŘÍKLAD:

      Jako vzorový příklad jsem si vzal běžný rodinný dům, ve kterém se spotřebuje cca 250 m2 omítek.
V cenách není zakalkulována cena dopravy materiálu a řemeslníků, zpracování stavebních detailů atp.

 

Závěr: 
        Srovnávací ukazatele ceny a životního prostředí, jasně předkládají, že nejpoužívanější omítky vápenocementové jsou o 1/4 levnější než omítky sádrové a o 1/2 než omítky hliněné. Na druhé straně vápenocementové omítky vyprodukují 1x-3x více „odpadů“ než omítky sádrové a 3x-11X , než omítky hliněné.

        Možná jsou v naší společnosti peníze vždy až na prvním místě, ale asi bychom si měli uvědomit, že k životu potřebujeme naši planetu a ne více místností v našich rodinných domech. 

Poděkování:

Rád bych tímto poděkoval za technické konzultace

Ing. Martinu Vonkovi, Ph.D. , katedra pozemních staveb, fakulta stavební,  ČVUT v Praze 

Michalu Navrátilovi, www.picas.cz 

Zdroje:

Výrobci stavebních materiálů:

www.basf-cc.cz, www.baumit.cz, www.hasit.cz, www.weber-terranova.cz, www.cemix.cz, www.knauf.cz, www.claygar.cz, www.picas.cz,

První český katalog stavebních produktů a dopadů jejich výroby na životní prostředí:

www.envimat.cz

Ve Vysokém Mýtě/ leden 2015

Ing. Miroslav Čermák /člověk udržitelných myšlenek, projektant, energetický specialista/

www.udrzitelne-projekty.cz

Člen České rady pro šetrné budovy – www.czgbc.org