Spárování roubenky svépomocí

Sehnali jsme různé postupy mírně se lišící. Památkáři např. doporučovali nakopanou hlínu nechat přemrznout v jámě, to jsme však nestihli. Názory se lišily, nebo doplňovaly v tom, co do hlíny přidat jako armaturu, takže slyšeli jsme zvířecí chlupy, vlasy, plevy, konopné pazdeří apod. My jsme nakonec použili hlavně slámu.

Ale ještě na začátek. Trámy manžel obrousil pásovou bruskou, chce to pořádnou, hodně se při tom nadřel…Spáry jsme špachtlí očistili od vápenných a jiných nátěrů. Kde byly příliš uvolněny, tam jsme starou hlínu vyjmuli, ale snažili jsme se maximum nechat, jen kde se to opravdu moc hýbalo, nebo rozpadalo, dali jsme pryč. Mezery mezi trámy jsme důkladně docpali lněnými výčesky, které jsem sehnala v továrně na provázky v Trutnově. Je to myslím velmi podobné konopnému pazdeří a troufám si říct, že stejný materiál ve spárách byl. Někde jsme použili i nevypranou ovčí vlnu. Nevypranou proto, aby ji lanolin chránil před škůdci. Jen několik dní opršenou. Ale výčesky jsou myslím nejlepší. Při vycpávání pozor, aby vymazávky z druhé strany roubení nevypadly. Dále manžel do spár natloukl hřebíčky, jako armaturu, doporučují se spíš dubové, nebo bukové špalíčky.

Příprava hmoty na vymazávání:
Manžel zkoušel různý poměr slámy, hlíny a vody a hlavně správné zpracování slámy. Nejdřív hlínu se slámou šlapal v jámě. Dále jsme slámu stříhali na různě dlouhé kousky a různě ji mačkali. Nakonec se ukázalo nejlepší slámu nechat v celých vláknech, ale co nejvíce ji pomačkat a pokroutit, aby se vlákna rozmělnila a nebyla tak tvrdá. Takto ji pak ve větší nádobě míchal s hlínou. Slámy by mělo být co nejvíc a hlína v podstatě jen tvoří pojivo, hustota (tedy poměr vody) se neukázala být tolik důležitou. Hustou, ale tvarovatelnou směs manžel pěchoval spárovací lžící do spár a uhlazoval. Po vyschnutí (trochu to popraská) manžel spáry ještě přetřel štukem z hlíny a vody.
Hlínu jsme nejdřív kopali v místním hliništi, jak nám poradil jeden starší soused, ale později jsme používali ve vodě rozmočenou hlínu z půdy, která fungovala také velmi dobře. Nakonec jsme vymazávky natřeli vápenným nátěrem – asi 3 vrstvy (ale vypadaly moc dobře i v původním odstínu). Obroušené trámy jsme natřeli olejovou lazurou s malým množstvím pigmentu (myslím světlý dub), aby se sjednotila barva starých a nových trámů. Zvenčí jsme použili pigment býčí krev, oboje od firmy Kreidezeit.

Spáry zatím drží (uvnitř cca 2 roky, venku první rok).

Anna Beránková, berankovaanna MOCHR seznam MOCHR2 cz, www.biosatnik.cz (obchůdek s českým bio oblečením)